Kolja 4  - Brož jako špión

 

 

            Sotva usedne ke kavárenskému stolku, přitočí se k němu člověk v silonové bundě s umělým beránkem na límci. Je to hrobník Brož.

            „Přijďte ke Schnellům,“ řekne mu, a než se Louka stačí zeptat proč, zmizí.

            Zeptá se až u Schnellů:

            „Tady si můžu sednout, nebo bude ještě přesun?“

            Brož se ohlídne a řekne: „Tady to bude dobrý.“

            „Vy jste koukám špión a hrobnictví máte jako melouch,“ usadí se Louka ke stolu.

            Brož však nemá na vtípky náladu. Vážně mu pohlédne do očí a řekne:

            „Pane Louka, průser. Naděžda emigrovala.“

            František na něj chvíli civí. Číšník před ně postaví piva a Louka se mechanicky napije, nepřestávaje hledět na Brože jako zhypnotizovaný.

            „Kam emigrovala?“ zeptá se, jako by na tom záleželo.

            „Do Německa. Jela se zájezdem jako tlumočnice a zůstala tam. Ona tam má chlapa. Ve Frankfurtu. To jsem vám neřek. Je to obchodník. Ženatej. Je do něj zblblá,“ vychrlí ze sebe Brož.

            „Vy jste to věděl?“

            „Co?“

            „Že má v Německu chlapa.“

            „To jsem věděl, ale myslel jsem, že sem za ní bude jezdit. Že to všechno udělala, aby to měl blíž.“

            „A proč tam nejela za ním rovnou?“ ptá se nesmyslně Louka.

            „Z Ruska do západního Německa? Pane Louka, copak to jde? Voni tam nesměj. K nám jo. Ale tam ne.“

            „A že ji naši pustili? Je to furt Ruska.“

            „Ale má český občanství. Díky vám teda. A taky že tady nechala dítě, tak mohla s tím zájezdem jet.“

            Louka chce zřejmě oddálit otázku, jak se celý malér týká jeho samého, a tak se dál hloupě ptá:

            „A proč za ním jela, když je ženatej?“

            „To nám může bejt celkem jedno, pane Louka,“ řekne Brož moudře. „Teď jde o to, že se o vás asi začnou zajímat fízlové. Jako o manžela.“

            „Já věděl, že dělám blbost. Já to cejtil v kříži,“ vzdychne zdrceně František.

            „Mě to mrzí, pane Louka. Fakticky. Já netušil, že to veme takovou faleš. Ale jinak z toho pro vás nic neplyne, rozumíte, kluk je u tety, ta se o něj postará, než si ho matka vymůže. Ona podá žádost na Červenej kříž prej, aby ho dostala k sobě.“

            Louka chvíli rýpe nehtem do vlhkého pivního tácku a pak se zeptá:

            „A kdy asi je mám čekat?“

            „Koho?“

            „Ty  fízly.“

            Brož dopije pivo a řekne: „Asi brzo.“

 

            home | last chapter | next chapter | crossword 4